V 90. letech jsem se ve spolupráci se svým obchodním partnerem rozhodl vdechnout nový život zpustlému Týnskému dvoru, který leží v samotném srdci Prahy jen pár metrů od Staroměstského náměstí.

Původní středověký kupecký dvorec byl svého času centrem mezinárodního obchodu. Postupně však ztrácel svůj význam, až se po druhé světové válce stal zanedbaným prostorem plným skladišť, dílen, kanceláří a bytů té nejnižší kategorie.

Na přelomu 80. a 90. let byl opuštěný Ungelt již v tak zanedbaném stavu, že musel být pro veřejnost uzavřen.

Od roku 1991 jsme s mým společníkem začali postupně získávat dlouhodobé nájemní smlouvy a souhlasy vlastníků, Magistrátu hlavního města Prahy, katolické církve, židovské obce i dalších privátních restituentů, což nám nakonec umožnilo zahájit rekonstrukci dvora a sedmi přilehlých budov.

V roce 1996, po rekonstrukci investorskou stavební společností, byl areál znovu zpřístupněn veřejnosti a stal se jednou z nejnavštěvovanějších pražských památek.

Léta strávená poblíž Central Parku v New Yorku mě inspirovala k výstavbě tehdy největšího luxusního rezidenčního komplexu v Česku, který vyrostl na okraji parku Parukářka na pražském Žižkově.

Projekt je tvořen deseti prosklenými výškovými budovami s byty orientovanými na všechny světové strany a lemovanými soukromými terasami po celém jejich obvodu. Úchvatné výhledy, které takové řešení nabízí, dokreslují viladomy s terasami se zatravněnými zdmi i střechami, jimiž jsou výškové budovy mezi sebou navzájem propojené.

Kolem soukromého parku umístěného ve střední části tak vzniká unikátní mikroklima, jež plynule navazuje na zeleň pro veřejnost.

V roce 2003 jsme na návrh rezidenčního komplexu vypsali mezinárodní soutěž, které se zúčastnilo 28 architektonických ateliérů z celého světa.

Vítězný projekt kanceláře A69 architekti, který propojil Pražský Central park se sousedící Parukářkou, získal v roce 2010 ocenění Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu.

Brzký úspěch již z jedné třetiny zkolaudovaného a z 60% vyprodaného Central Parku Praha byl však pouhých šest měsíců před očekávaným dokončením komplexu vystřídán ekonomickým neúspěchem způsobeným nečestným převzetím projektu finanční skupinou České spořitelny.

I přes skutečnost, že je projekt již deset let předmětem soudního sporu, našlo v Central Parku Praha svůj nový domov 540 spokojených majitelů i se svými rodinami.

Nupharo je unikátní technologický park zaměřený na testování a zdokonalování systémů pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Leží v Ústeckém kraji v těsné blízkosti dálnice D8 na půli cesty mezi Prahou a Berlínem.

Haly, kanceláře a konferenční místnosti využívající téměř výlučně obnovitelné zdroje pro výrobu energie nabízejí na ploše 16 000 m² infastrukturu pro odborné vzdělávání, vývoj a výzkum nových technologií.

Park byl uveden do provozu v roce 2015 jako výsledek dlouholeté snahy splnit nejpřísnější technické a environmentální požadavky na moderní technologický areál pro aplikovaný hi-tech výzkum.

V době rozjezdu již dokončeného Nuphara držela většinu akcií jeho statutární zástupkyně Jana Ryšlinková, která v důsledku opakovaných neshod projekt nakonec opustila.

Následně však zneužila své pozice, akcie si přivlastnila a obvinila vedení parku včetně zástupců strategického investora z nekalých jednání, a způsobila tak jejich odchod z projektu.

Neochota Ryšlinkové umožnit českým investorům Nupharo zachránit a její zájem co nejrychleji zpeněžit svou pozici vedly v roce 2018 k vyhlášení konkurzu. Nestandardní prodej areálu generálnímu dodavateli v roce 2020 je dnes předmětem soudního procesu.